Tentokrát o tom, jak jsme se sešli v Učitelské kavárně
Tentokrát to bylo jiné. Byla jsem připravena a s tužkou a diářem v ruce jsem očekávala příval zvídavých otázek a ono (téměř) nic. Atmosféra byla stejně příjemná a uvolněná jako s Markétou, ale přesto bylo něco lehce jinak. Ubylo otázek a zároveň přibylo víc prostoru pro sdílení. Tedy toho učitelského, rozumíme si. Prostě jako kdybych si zašla s kolegyněmi na kafíčko.
Potom, co jsem se skrze tlačítko “virtual event” proklikala do požadované online místnosti, potkaly jsme se tam sympatickou a usměvavou Soňou, která celé setkání vedla. Byla tam s námi také Markéta, spoluzakladatelkou Sborovny a lektorka time managementu, a Vendy, která Sborovnu zaštiťuje z pohledu administrativní podpory. Vytvořil se tak maličký, ale moc příjemný prostor. Hned po úvodním pozdravení se se začaly linout zajímavé a ověřené tipy dobré praxe - třeba na zvládání hluku ve třídě. Tak schválně, věděli jste, že existuje semafor, který signalizuje míru hluku ve třídě? A že dokonce existují třídy, ve kterých si podle něj žáci sami zvládají tu úroveň hluku regulovat? Sama bych chtěla takovou třídu vidět a na vlastní oči se přesvědčit, že je něco takového možné.
Nicméně dobrými tipy setkání neskončilo. Ba naopak. O nějakou chvilku později nás doplnila další účastnice. Říkejme jí (pro zachování učitelské anonymity) třeba Lída. Lída se k nám přidala s mírným zpožděním. Asi dvacetiminutovým. Ale přišla! A to se ve Sborovně oceňuje. Co bylo lehce zvláštní, že tak nějak nevěděla odkud. Tedy né že by nevěděla, kde se zrovna v tu chvíli fyzicky nachází, ale netušila, kde k odkazu na vysílání přišla. Prý ji to někde oslovilo, ale vůbec netušila kde. Chápu! Sborovna vás chytne, ani nevíte jak.
Soňa (lektorka) Lídu (nově příchozí účastnici) vítala se slovy, že je toto setkání koncipováno pro sdílení a potřeby účastníků, a ptala se, s čím přichází. Jestli je něco, co Lída aktuálně řeší rámci své praxe a chtěla by to sdílet. A víte, co Lída na to? Že je freelancer a děti učí soukromě. Tedy prý nejen děti, ale i dospělé. Ale ty děti raději. A že ano, že i tak má určitě témata k řešení i sdílení. Takže ano, Sborovna je otevřena opravdu všem, kteří jsou učitelstvím šmrncnutí.
S Lídou se otevřelo téma, které je pro freelancery, tedy odvážlivce, kteří (nejen) učí sami na sebe, často velkou výzvou - a to, jak si získat klienty. Sdílely jsme (společně s Markétou a Vendy, které jsou obě částečně “na volné noze”), co v této oblasti komu funguje a nefunguje. Vznikla z tohoto taková, jak to sama Markét nazvala, první ustavující „schůze“ aneb networking freelancerů ve vzdělávání.
Bavily jsme se také třeba o tom, jaké jsou rozdíly, když člověk učí děti ve školní třídě a v jazykovce. Vyměnily jsme si vzájemně kontakty a odkazy na sociální sítě, abychom mohly zůstat v propojení a Markét dokonce přišla s myšlenkou na speciální pravidelná setkávání pro angličtináře. Tak se nechme překvapit, s čím dalším se v Inovativní sborovně budeme setkávat. A kdo další do našeho prostoru zavítá.
Vaše učitelka Lenka