Aktuálně doručujeme v rozmezí 72-120 hodin -> nevztahuje se na vzdělávací kurzy a DIGI produkty.

Učitelka Lenka a Učitelská kavárna č.2

Říkám vám, zajděte do té Učitelské kavárny. Té online v Inovativní sborovně, rozumíme si. Stojí to za to. Tento týden mi lehce spadla čelist (slušně řečeno). Už se totiž nejednalo jen o učitelské tlacháníčko. Tentokrát na řadu přišla poněkud těžší témata. A o to větší smysl celé to sdílení mělo. Tak ale popořadě.

V 18 hodin nás opět uvítala ve virtuální místnosti usměvavá lektorka Soňa. Znovu připomněla účel, ke kterému Kavárna slouží - a to je sdílení vlastních zkušeností a různých zajímavých témat z naší výchovně-vzdělávací činnosti. Vyzvala nás, ať nejen přinášíme vlastní témata, ale také na sdílení ostatních reagujeme. “Beru na vědomí,” řekla jsem si. I když hlavou mi v tu chvíli lítalo, jak moc se mi po dnešním dni nechce mluvit ani na nikoho reagovat. Nicméně u toho dlouho nezůstalo.

Prvním, co se v Kavárně otevřelo, byly specifické potřeby dítěte s Downovým syndromem v mateřské školce a náročnost naplňování těchto potřeb ze stran pedagogických pracovníků. Protože co si budeme povídat, i když jsou to profesionálové, kteří navíc dělají svou práci srdcem, jejich povolání s sebou nese výzvy. A ne vždy je snadné teoretické postupy uvést do praxe v lehkosti.

Už “jen” ta možnost sdílení těchto strastí přináší úlevu. Tak to na mě během naslouchání příběhu alespoň působilo. Podporující také byly reakce ostatních, kteří do diskuze přispěly svými názory a zkušenostmi. Jedna z účastnic, která pracuje ve speciální škole, nabídla své rady a doporučení ověřené praxí přímo ze speciální školy (ano, mají tam sice 2 dospěláky na žáka, což samo o sobě umožňuje samozřejmě trochu jiný přístup, ale i tak to bylo nápomocné).

U dalšího příběhu mě chvílemi až mrazilo. Týkal se totiž domácího násilí na dětech. A i přesto, že pro tyto situace existují postupy, neznamená to, že při řešení takové situace má člověk jasno. Právě naopak. Během tohoto autentického vyprávění mi došlo, jak křehké je něco podobného odhalovat a jak na hraně si člověk, který se v podobné situaci s žáky ocitne, může připadat. Co je v takové situaci správné? Chcete pomoct. Ale co když ta pomoc zároveň ublíží?

Naštěstí díky neskutečně bezpečnému a podporujícímu prostoru Učitelské kavárny a odborným radám přítomných (a třeba také lektorky Mirky z Efektivní komunikace) už vím, jak se v takové situaci zachovat a jaké kroky dělat. Teď už si jen přát tyto rady nemuset nikdy uvést do praxe.

A pokud i vás zajímá, jaká doporučení pro podobné situace si z pondělního setkání odnáším, přidejte se do Inovativní sborovny, kde si můžete zpětně přečíst záznam se všemi dobrými tipy.

Vaše učitelka Lenka