Příprava na výuku může mít mnoho podob. Někdy stačí několik hesel, jindy potřebuješ podrobný plán, pracovní listy, pomůcky a přesnou strukturu hodiny.
Problém vzniká ve chvíli, kdy stejné informace opakovaně přepisuješ mezi tematickým plánem, sešitem, digitálním dokumentem, týdenním plánem a jednotlivými pracovními listy.
Pedagogický diář může sloužit jako aktuální pracovní mapa. Podrobné materiály a hotové přípravy mohou zůstat v dlouhodobějším papírovém nebo digitálním archivu.
Nejdříve si ujasni tři úrovně plánování
Dlouhodobá úroveň
- cíle předmětu,
- očekávané výstupy,
- tematické celky,
- hlavní projekty,
- časové rozložení.
Odpovídá na otázku: Kam se chceme během roku dostat?
Střednědobá úroveň
- cíle tématu,
- návaznost lekcí,
- klíčové pojmy,
- metody,
- způsoby ověřování.
Odpovídá na otázku: Jak budeme postupovat v dalších týdnech?
Krátkodobá úroveň
- cíl hodiny,
- základní struktura,
- aktivity,
- pomůcky,
- závěrečná reflexe.
Odpovídá na otázku: Co potřebuji pro tuto konkrétní hodinu?
Když se jednotlivé úrovně zbytečně překrývají, stejné informace zapisuješ několikrát. Každá z nich by proto měla obsahovat jen takovou míru detailu, která odpovídá jejímu účelu.
Neopisuj tematický plán do každé přípravy
Pokud máš cíle a hlavní obsah tematického celku zpracované na jednom místě, nemusíš je celé opakovat u každé hodiny.
Do konkrétní přípravy může stačit zapsat:
- dílčí cíl,
- hlavní aktivitu,
- potřebné materiály,
- způsob ověření učení,
- poznámku k úpravě pro konkrétní třídu.
Tematický plán zůstává hlavní mapou. Příprava jednotlivé hodiny je pouze aktuálním pracovním výřezem.
Začni cílem, ne seznamem aktivit
Při plánování se snadno soustředíme na to, co budou žáci dělat. Aktivita ale není sama o sobě cílem.
Před výběrem aktivit si polož otázky:
- Co si mají žáci z hodiny odnést?
- Co mají na konci umět vysvětlit, použít nebo vytvořit?
- Jak poznám, že se to podařilo?
- Co je v této hodině skutečně podstatné?
Teprve potom vybírej metody, pracovní listy a pomůcky. Jasně formulovaný cíl Ti pomůže také rozhodnout, co můžeš z přípravy vynechat.
Používej jednoduchou strukturu přípravy
Cíl
Co mají žáci na konci hodiny vědět, chápat, použít nebo vytvořit?
Úvod nebo aktivace
Jak navážeš na předchozí zkušenosti, získáš pozornost a otevřeš téma?
Hlavní činnost
Co budou žáci dělat a jaký způsob práce nejlépe podpoří stanovený cíl?
Ověření učení
Jak zjistíš, co žáci pochopili, co dokážou použít a kde potřebují další podporu?
Závěr a reflexe
Jak hodinu uzavřeš a jak žáci pojmenují, co si odnášejí?
Doplnit můžeš čas, pomůcky, diferenciaci, domácí úkol nebo poznámku pro příště. Podrobnější přípravu vytvářej tehdy, když ji situace skutečně vyžaduje.
Plánuj tematické celky, ne jen jednotlivé hodiny
Příprava jedné hodiny bez širšího kontextu může vést k tomu, že jednotlivé aktivity nenavazují nebo se některým tématům věnuje příliš mnoho času.
U tematického celku si nejprve zapiš:
- hlavní cíl,
- klíčové pojmy,
- vstupní znalosti žáků,
- přibližný počet hodin,
- jednotlivé kroky,
- závěrečný výstup,
- způsob hodnocení.
Potom rozděl celek do konkrétních lekcí. Díky tomu nemusíš každou hodinu plánovat od začátku a můžeš lépe reagovat na tempo konkrétní třídy.
Odděl obsah přípravy od konkrétního termínu
Osvědčenou přípravu není praktické ukládat pouze k jednomu datu v týdenním diáři. V dalším školním roce by se obtížně hledala.
Do týdenního plánu
- třída,
- téma,
- hlavní cíl,
- odkaz na materiály,
- pomůcky,
- krátká poznámka.
Do dlouhodobějšího archivu
- celá příprava,
- pracovní listy,
- prezentace,
- metodické poznámky,
- reflexe,
- doporučení pro příště.
Vytvoř si jednotný systém názvů
Velké množství času neztrácíme samotnou přípravou, ale hledáním dokumentů a materiálů.
Používej proto stejné názvy v diáři i digitálních složkách. Například:
Předmět – třída – téma – číslo lekce
Například: 7. B – fotosyntéza – lekce 2 – pokus
Stejný název použij u složky, prezentace, pracovního listu i krátké poznámky v diáři.
Vytvoř si zásobník opakovaně použitelných aktivit
Ne každou hodinu je potřeba připravovat od začátku. Vytvoř si přehled aktivit, které můžeš opakovaně použít pro různé předměty a témata.
Co může zásobník obsahovat
- úvodní otázky,
- aktivizační techniky,
- práci ve dvojicích,
- reflexivní metody,
- závěrečné lístky,
- formy opakování.
Co si k aktivitě zapsat
- stručný postup,
- doporučený čas,
- vhodný počet žáků,
- potřebné pomůcky,
- možné varianty,
- zkušenost z použití.
Připravuj podobné hodiny společně
Pokud učíš stejné nebo podobné téma v několika třídách, připrav je ve společném bloku.
Nejprve vytvoř základní verzi:
- cíl,
- obsah,
- hlavní aktivitu,
- materiály,
- závěr.
Potom doplň úpravy pro jednotlivé třídy: jiné tempo, náročnost zadání, doplňující otázky nebo specifické potřeby skupiny.
Nepřipravuj více, než může hodina skutečně unést
Častým problémem bývá příliš mnoho aktivit. Učitel připraví diskusi, výklad, video, pracovní list, skupinovou práci, prezentaci výsledků i reflexi.
Při plánování proto odhadni:
- kolik času zabere organizace,
- jak dlouho budou žáci potřebovat na zadání,
- kde se pravděpodobně objeví otázky,
- co lze vynechat,
- která část je nezbytná.
Urči si základní plán, jednu volitelnou aktivitu navíc a bod, ve kterém můžeš hodinu zkrátit.
Po hodině si zapiš krátkou reflexi
Nejcennější část přípravy často vzniká až po výuce. Nemusíš psát dlouhé hodnocení.
Stačí několik stručných poznámek:
- co fungovalo,
- co zabralo více času,
- čemu žáci nerozuměli,
- co příště upravit,
- které materiály zachovat,
- kde příště navázat.
Můžeš používat jednoduché značky: plus pro to, co fungovalo, šipku pro úpravu, otazník pro něco k promyšlení a vykřičník pro důležité zjištění.
Jak propojit papírové a digitální plánování
Papírový plánovač
- přehled témat,
- týdenní výuka,
- rychlé poznámky,
- nápady,
- krátká reflexe.
Digitální prostředí
- pracovní listy,
- prezentace,
- odkazy,
- větší množství materiálů,
- sdílení a archivace.
Diář nemusí obsahovat všechno. Má Ti pomoci rychle zjistit, co učíš, proč to učíš a kde najdeš potřebné materiály.
Nejčastější chyby při plánování příprav
Stejná míra detailu u každé hodiny
Známé téma nepotřebuje stejnou přípravu jako nová nebo náročná lekce.
Začínání aktivitami místo cílem
Zajímavá aktivita nemusí podporovat to, co se mají žáci naučit.
Přepisování stejných informací
Každý údaj by měl mít jedno hlavní místo.
Ukládání přípravy pouze k datu
V dalším roce ji bude obtížné najít.
Příliš mnoho aktivit v jedné hodině
Přeplněná příprava vytváří tlak a omezuje možnost reagovat na třídu.
Chybějící reflexe
Bez krátké poznámky po hodině ztrácíš zkušenost, která by Ti příště mohla ušetřit čas.
Efektivní příprava není co nejkratší příprava
Smyslem není věnovat výuce co nejméně času. Cílem je věnovat čas tomu, co má skutečný pedagogický význam, a omezit činnosti, které pouze opakují již zpracované informace.
Plánuj tematické celky, jednotlivé hodiny připravuj podle jejich náročnosti a používej jednoduchou jednotnou strukturu.
Jedna krátká poznámka dnes může příští rok ušetřit celou přípravu
Pedagogický diář od začátku propojuje plánování se sebereflexí. Ne proto, abychom učitelům přidávali další kolonky k vyplňování, ale protože právě zkušenost z reálné hodiny je jeden z nejcennějších podkladů pro další plánování.
Stačí si po hodině zachytit jednu nebo dvě věty: co fungovalo, co změnit, co příště připravit jinak. Když pak materiály a tuto krátkou reflexi uložíš společně, nezačínáš při dalším použití tématu z nuly.
Vytvoř si systém příprav, který můžeš znovu použít
Doplň si do Pedagogického diáře plánovač příprav, zachyť hlavní cíle, materiály a krátkou reflexi a přestaň začínat každou hodinu od nuly.
Prohlédnout náplně pro plánování výuky.png)