Téma je začátek, ne celý plán
Při plánování výuky často vycházíme především z tématu. Víme, o čem chceme učit, a tak začneme hledat aktivity, pracovní listy, videa nebo pokusy, které se nám líbí.
Čas ve škole je ale vzácný. Pokud nechceme látku pouze „probrat“, ale chceme, aby se žáci opravdu něco naučili, potřebujeme nejprve pojmenovat, s čím konkrétně mají z výukového celku odcházet.
Nejdříve si ujasni, co se mají žáci naučit. Teprve potom vybírej aktivity.
Pojmenuj oblast, které se chcete věnovat, ale nezůstávej jen u názvu učiva.
Ujasni si, co mají žáci znát, umět, chápat nebo vnímat jinak.
Rozhodni se, podle čeho poznáš, že žáci stanovených cílů dosáhli.
Promysli, jak žáci zjistí, co už zvládají a na čem ještě potřebují pracovat.
Teprve nyní vybírej činnosti, které žáky skutečně dovedou k naplánovaným cílům.
Cíle výukového celku
O důležitosti cílů a jejich správném formulování se mluví často. Cíle mohou vypadat různě, nejdůležitější ale je, aby nám při plánování skutečně sloužily.
Pomáhá specifikovat, co konkrétního chceme, aby se žáci naučili. Zároveň se o něj můžeme opřít při průběžném hodnocení, zpětné vazbě i sebehodnocení žáků.
Při plánování výukového celku je užitečné přemýšlet ve třech vzájemně propojených oblastech.
Jakým pojmům, souvislostem a informacím mají rozumět?
V jakých konkrétních činnostech se mají během výuky zdokonalit?
Jaké postoje, hodnoty a způsoby přemýšlení chceme podporovat?
Jaké konkrétní projevy, výstupy nebo činnosti nám ukážou dosažený pokrok?
Co konkrétně mají žáci znát
Cíle zaměřené na vědomosti můžeš definovat několika způsoby. Důležité je, aby byly dostatečně konkrétní a pomáhaly Ti rozhodovat, čemu ve výuce věnovat pozornost.
Možnost 1: využij Bloomovu taxonomii
Cíle můžeš formulovat na různých úrovních náročnosti. Žák může například informace vyjmenovat, vysvětlit, aplikovat, porovnat, obhájit nebo posoudit.
Žák vysvětlí, proč rostliny potřebují opylovat, a vyjmenuje tři různé způsoby opylení.
Názornou ukázku Bloomovy taxonomie najdeš v tomto přehledu . Praktické karty Bloomovy taxonomie si můžeš stáhnout také na stránce materiálů ke stažení .
Možnost 2: vytvoř si katalog klíčových vědomostí
Můžeš si sepsat konkrétní vědomosti, které chceš žákům předat, a rozdělit je podle úrovně očekávaného zvládnutí.
- co mají znát úplně všichni žáci,
- co by měla znát většina žáků,
- co mohou zvládnout někteří žáci.
Aby se rostlina pohlavně rozmnožila, musí se pylové zrno dostat k vajíčku. Opylení může probíhat větrem, hmyzem nebo vodou.
V jakých dovednostech se mají žáci zdokonalit
I když plánuješ výukový celek zaměřený hlavně na předávání znalostí, můžeš ho současně využít k rozvoji dovedností.
Mohou se žáci zlepšit v prezentování, práci s textem, vyhledávání informací, pořizování výpisků, spolupráci nebo argumentaci?
Vyber jednu nebo několik oblastí, na které se chceš skutečně zaměřit. Ujasni si, co mají zvládnout všichni, co většina a co jen někteří žáci.
| Dovednost | Jak jsou na tom žáci nyní | Co mají zvládnout na konci |
|---|---|---|
| Vyhledávání informací | Většina žáků najde v krátkém textu odpověď na konkrétní otázku. | Žáci dokážou vyhledat potřebnou informaci v dětské odborné knize. |
Jaké postoje a hodnoty chceme podporovat
Některá témata nejsou důležitá pouze kvůli znalostem a dovednostem. Mohou otevírat také postoje, hodnoty a způsob, jakým žáci vnímají okolní svět.
Polož si otázku: co chceme, aby žák díky tomuto výukovému celku cítil, vnímal nebo si uvědomil?
Žáci se nebojí hmyzu a vnímají ho jako důležitou a užitečnou součást přírody.
Důkazy o učení
Jak zjistíš, že žáci plánovaných cílů dosáhli? Jaké důkazy o učení získáš v průběhu výuky a jaké na jejím konci?
Promysli také, jak budeš důkazy hodnotit a jak do jejich posuzování zapojíš samotné žáky.
| Důkaz o učení | K jakým cílům se vztahuje | Zpětná vazba nebo hodnocení |
|---|---|---|
| Pracovní list o vývoji rostliny | Způsoby opylení a vyhledávání informací. | Žáci si pracovní list vzájemně zkontrolují a podle zpětné vazby ho upraví. |
Důkazy o učení využij také k průběžnému ohlédnutí, sebehodnocení a plánování dalšího postupu. Žák by neměl informaci o svém učení získat až při závěrečném hodnocení.
Plán hodin a konkrétních aktivit
Pokud jsi došel nebo došla až sem, konkrétní plán hodin by se měl začít skládat mnohem snadněji.
Už totiž nevybíráš aktivity pouze podle toho, zda jsou zajímavé. Rozhoduješ se podle toho, jestli skutečně pomáhají žákům dosáhnout naplánovaných cílů.
Pracovní list pro plánování výukového celku najdeš v Pedagogickém diáři Profík nebo jako samostatný plánovač příprav. - Všechno obvykle zabere více času, než se na první pohled zdá.
- Vyhraď prostor na to, aby se s cíli seznámili také žáci a mohli je využívat při sebehodnocení.
- Zařaď do plánu místa, ve kterých žáci získají průběžnou informaci o svém pokroku.
- Pravidelnost a rytmus pomáhají zaměřit pozornost, zpestření může podpořit motivaci.
- Plán není dogma. Podle získaných důkazů o učení ho můžeš průběžně měnit.
- Je lepší některý cíl vypustit, než všechno pouze rychle probrat.
Plánování výuky není snaha předpovědět každý okamžik. Je to příprava směru, podle kterého se můžeme během učení rozhodovat.
Naplánuj svůj další výukový celek koncepčně
Využij připravený pracovní list v Pedagogickém diáři Profík nebo si pořiď samostatný plánovač příprav, který Tě provede od cílů až ke konkrétním hodinám.