.png)
Karty potřeb a pocitů vycházejí z konceptu nenásilné komunikace (NVC). V Pedagogickém diáři je přinášíme už druhým rokem ve spolupráci s organizací Nenásilná komunikace .
Jsou skvělým nástrojem pro rozšiřování slovní zásoby vlastního prožívání, praktický trénink nenásilné komunikace i další způsob (sebe)reflexe. Každý rok na Tebe čeká nová sada slov, která pokrývá oblast pocitů a potřeb zase o něco více. Díky tomu si můžeš svou sbírku postupně rozšiřovat.
Pokud s Pedagogickým diářem teprve začínáš, můžeš si karty z minulého roku také doobjednat .
A jak s nimi pracovat?
Vyzkoušej některé z následujících cvičení. Karty můžeš používat při vlastní reflexi, při práci s kolegy i jako inspiraci pro hlubší porozumění sobě samému.
1. Reflexe dne – pocity
S touto otázkou začni procházet kartičky pocitů a vybírej ty, které odpovídají tomu, co jsi během dne prožil/a. Potom si je vyskládej před sebe – třeba i do časové osy – a chvíli se na ně jen v klidu dívej.
Zkus si všimnout:
- jaké emoce se během dne objevovaly nejčastěji,
- které chvíle byly příjemné a které náročné,
- jaké pocity v Tobě vyvolává už jen samotný pohled na své prožívání.
Toto jednoduché cvičení pomáhá rozvíjet všímavost, schopnost pojmenovávat emoce a lépe rozumět tomu, co se v Tobě během dne odehrává.
2. Reflexe potřeb
Začni procházet kartičky potřeb a rozděl je do několika skupin:
- potřeby, které prožíváš jako naplněné,
- potřeby, které vnímáš jako nenaplněné,
- potřeby, které prožíváš smíšeně,
- potřeby, ke kterým momentálně nemáš výrazný vztah.
Pak si kartičky rozlož před sebe, jako by to byly kontrolky.
U těch, které „svítí zeleně“, si můžeš vědomě užít pocit vděčnosti a radosti. U těch, které „svítí červeně“, si zkus položit otázku:
Někdy třeba víš, proč si dočasně odkládáš odpočinek, kontakt s přáteli nebo čas pro sebe – a v tu chvíli Ti to nevadí. Jindy ale můžeš objevit nenaplněné potřeby, které už volají po změně.
Právě tehdy je možné začít přemýšlet nad tím, jaké strategie Ti mohou pomoci tyto potřeby naplnit.
3. Reflexe situace – pocity a potřeby
Tohle cvičení využiješ ve chvíli, kdy se stane konkrétní situace, která v Tobě vyvolá silnější emoce – příjemné nebo nepříjemné.
Důležité je zaměřit se vždy na jeden konkrétní moment, ne na celý příběh. Nesnažíme se zpracovat všechno najednou. Jdeme krok po kroku.
Fáze 1: Pozorování a pocity
Pozorování: Co kdo řekl nebo udělal?
Pocity: Jak ses v té chvíli cítil/a? Vyber kartičky pocitů, které odpovídají Tvému prožívání.
Fáze 2: Interpretace a potřeby
Interpretace: Tvé pocity souvisí také s tím, jak situaci vykládáš. Jaké motivy druhému člověku přisuzuješ? Co sis o celé situaci pomyslel/a?
Uvědom si, že to jsou Tvé interpretace – mohou být přesné, ale také nemusí. A právě tady máš prostor ke změně pohledu.
Někdy může pomoci si své domněnky i ověřit – jednoduše se druhého zeptat.
Potřeby: Za Tvými pocity často stojí nějaké naplněné nebo nenaplněné potřeby. Projdi kartičky potřeb a zkus pojmenovat, co je pod danou situací pro Tebe důležité.
Fáze 3: Strategie
Co jsem udělal/a a co bych mohl/a příště udělat jinak?
Ve chvíli, kdy si uvědomíš své potřeby, můžeš začít přemýšlet o tom, jaké jiné strategie by Ti příště posloužily lépe. Právě tady se z reflexe stává skutečný nástroj změny.
Proč s kartami pracovat pravidelně?
Karty potřeb a pocitů nejsou jen jednorázovou pomůckou. Mohou se stát pravidelnou součástí Tvého osobního i profesního rozvoje. Pomáhají:
- lépe rozumět vlastním emocím,
- pojmenovávat své potřeby,
- rozvíjet všímavost a sebereflexi,
- hledat nové strategie v náročných situacích,
- prohlubovat porozumění sobě i druhým.
Kde hledat další inspiraci?
Pro více variant cvičení, tipů na rozvoj konceptu nenásilné komunikace i praktických kurzů se podívej přímo na web Nenásilné komunikace .