Nepřímá práce existuje. A je jí opravdu hodně: přípravy na výuku, hodnocení a opravy, komunikace s rodiči, vedení třídní agendy, plánování učiva a akcí, porady, metodiky, tvorba materiálů, sdílení s kolegy, administrativa v elektronických systémech i sebevzdělávání.

Nic z toho není výmysl ani zbytečná agenda. Je to legitimní, reálná a náročná část učitelské profese.

Mnoho učitelů proto přirozeně říká, že se do úvazku nevejdou. Není to výkřik, je to zkušenost. Stále ale platí, že na nepřímou práci máme v úvazku 18 hodin týdně.

Podle šetření ČŠI a Eurostat z roku 2023 pracuje průměrný český učitel 30–40 hodin týdně, přičemž nepřímá práce tvoří téměř polovinu. Přes 60 % učitelů uvádí, že se necítí schopni stihnout vše, co práce vyžaduje.

A právě tady vzniká největší nedorozumění. Ne proto, že by si někdo myslel, že práce je málo, ale proto, že si často představujeme, že všechno, co do nepřímé práce patří, děláme každý den a každý týden. A to jednoduše není pravda.

Nepřímá práce učitele a 18 hodin týdně

Ne všechny úkoly mají stejnou frekvenci. Klíč je v rytmu a plánování:

• Porady nejsou denně.
• Plánování akcí se neděje každý týden.
• Velké hodnocení přichází ve vlnách.
• Třídnické povinnosti mají své cykly.
• Přípravy se opakují a mohou se sdílet.
• Administrativa se dá seskupovat.
• Komunikace s rodiči může mít hranice a pravidla.
• Nemusíme být dostupní všem a okamžitě.

Když učitel pracuje stylem „co přijde, to hned řeším“, nepřímá práce přeteče do večerů a víkendů a vzniká pocit, že už není z čeho brát.

Dva učitelé mohou mít stejný úvazek, stejné množství tříd a stejné aktivity – a přesto žít úplně jinou realitu:

• Jeden pracuje 30 hodin týdně nepřímé práce, dohání resty v noci a má pocit, že selhává.
• Druhý se vejde do 18 hodin, má volné večery a stále učí kvalitně.

Rozdíl nebývá v nadání, zkušenosti ani morálce. Rozdíl bývá v tom, jak učitel nakládá se svým časem.

Pocit přetížení a jeho příčiny

Pocit přetížení není radno brát na lehkou váhu. Často ale může souviset s těmito oblastmi:

• Neefektivní pracovní návyky – „co přijde, to udělám“, řešení úkolů ad hoc a okamžitá dostupnost pro všechny.
• Chybějící hranice mezi prací a osobním časem – práce doma nebo večer a neustálé přemýšlení o práci.
• Nedostatečné plánování a struktura – přípravy, hodnocení a administrativa řešené nahodile.
• Dobrovolné přetěžování se – přijímání většího množství rolí a úkolů, než úvazek zahrnuje, nebo snaha realizovat všechny nápady okamžitě.

Po deseti letech praxe vidím jedno jasně: učitelská efektivita není o přesčasech, ale o systému, hranicích a schopnosti pracovat se změnou.

Co všechno patří do nepřímé práce

• přípravy a plánování hodin,
• tvorba a aktualizace materiálů,
• hodnocení, opravy a zpětná vazba,
• administrativa, dokumentace, třídní kniha a evidence,
• komunikace s rodiči, kolegy a vedením,
• příprava projektů, mimořádných aktivit a akcí,
• reflexe výuky a sebevzdělávání,
• plánování, organizace a koordinace.

Všechno má smysl. Bez systematického rozvržení se ale čas rychle vytrácí a vzniká pocit, že „se to nedá stihnout“.

Jak stíhat nepřímou práci v 18 hodinách

Co může změna systému přinést

Nejde o počet let v praxi, ale o systém a pracovní návyky, které ve školách často chybějí.

Moje cesta a podpora pro Tebe

Jako lektorka, autorka Pedagogického diáře a koučka tréninku Mistr svého času věřím, že dobrý učitel nemá přežívat – má dýchat, růst a žít.

Chci Tě podpořit na Tvé cestě tak, aby nepřímá práce byla zvládnutelná, Tvůj čas pod kontrolou a energie chráněná.

• Individuální konzultace – když potřebuješ pohled zvenku a konkrétní řešení pro svůj rozvrh.
• Trénink Mistr svého času – pokud chceš postupnou změnu, která vydrží celý školní rok.
• Pedagogický diář a šablony – pro jasný přehled a snadné plánování.
• Inovativní sborovna – místo pro sdílení zkušeností, inspiraci a podpůrnou komunitu.