Některé barevné varianty PD 26/27, desek a/či gumiček jsou již vyprodané. Vyrábíme pro Vás další, objednávejte si je v PŘEDPRODEJI. Předprodejové objednávky odesíláme od 17.8.2026.

Jak využít Inovativní sborovnu během celého školního roku

Inovativní sborovna · Školní rok

Jak využít Inovativní sborovnu během celého školního roku

Členství nemusí znamenat, že budete každý týden absolvovat další vzdělávání. Může fungovat jako průběžný profesní prostor, ke kterému se vracíte podle rytmu školního roku, své kapacity a aktuálních pedagogických potřeb.

Září není listopad.

A leden rozhodně není červen.

Během školního roku se mění naše energie, priority, potřeby i otázky, které ve své pedagogické práci řešíme.

Na začátku roku možná potřebujeme systém. V listopadu hledáme podporu pro konkrétní situaci. V lednu chceme něco změnit. Na jaře reflektujeme, co se nám podařilo a kam se chceme posunout dál.

Dlouhodobé vzdělávání dává smysl právě proto, že nemusíme v září vědět, co budeme potřebovat v březnu.

Nejdůležitější princip

Nepřizpůsobujte svůj rok programu. Přizpůsobte program svému roku.

Je velmi snadné podívat se na nabídku vzdělávání a začít si do kalendáře zapisovat všechno, co vypadá zajímavě.

Jenže školní rok už je sám o sobě plný.

Inovativní sborovna má vaši práci podporovat, ne ji dále zaplňovat.

Proto doporučujeme jednoduchou otázku:

Co je pro mě právě v tomto období profesně nejdůležitější?

Podle odpovědi si můžete vybrat jedno relevantní setkání, téma, záznam nebo také nic.

Jak vybírat podrobněji, popisujeme v průvodci Jak si v Inovativní sborovně vybírat vzdělávání podle toho, co právě potřebujete.

Jeden možný rytmus

Inovativní sborovna během školního roku

Ne plán, který musíte splnit. Inspirace, jak členství používat.

Srpen–září · Nastavuji směr

Co chci letos dělat trochu jinak?

Začátek školního roku bývá plný organizace. Právě proto není potřeba vytvářet velký profesní plán.

Stačí si vybrat jednu otázku.

  • Co mi loni nejvíc bralo energii?
  • Co chci letos zachovat?
  • Co bych chtěl/a zlepšit?
  • Které profesní téma mě právě nejvíc zajímá?

Pokud chcete pracovat systematičtěji, může vám pomoci jednoduchý plán profesního rozvoje učitele.

Říjen–prosinec · Reaguji na realitu

Teď už vím, co tento školní rok skutečně přináší

První týdny za vámi. Třídy už mají vlastní dynamiku. Začínají se ukazovat témata, která v srpnu nebylo možné předvídat.

Možná řešíte:

  • organizaci času a zahlcení,
  • komunikaci s konkrétní třídou,
  • hodnocení,
  • pozornost žáků,
  • novou metodu,
  • reflexi,
  • spolupráci nebo jinou praktickou otázku.

To je ideální chvíle vybírat vzdělávání podle problému, který už má konkrétní podobu.

Leden–únor · Zastavuji se v poločase

Co funguje a co potřebuji změnit?

Pololetí je přirozeným bodem pro krátkou profesní reflexi.

Co jsem od září změnil/a?
Co se mi podařilo?
Co jsem si představoval/a jinak?
A co je moje hlavní profesní otázka pro druhou polovinu roku?

Nemusíte pokračovat ve stejném tématu, které jste si stanovili na začátku roku.

Profesní plán se může měnit spolu s vaší zkušeností.

Březen–duben · Prohlubuji nebo experimentuji

Mám už dost zkušenosti na to, abych šel/šla více do hloubky

Na jaře může být vhodná chvíle nejen přijímat nové informace, ale také cíleně experimentovat.

  • vyzkoušet nový způsob práce,
  • změnit jednu rutinu,
  • upravit způsob hodnocení,
  • otevřít nové téma ve výuce,
  • začít více reflektovat,
  • nebo prohloubit oblast, kterou řešíte celý rok.

Po vzdělávacím setkání si vyberte jednu konkrétní věc a dejte jí několik týdnů v praxi.

Květen–červen · Skládám si zkušenost

Nejen „co jsem absolvoval/a“, ale „co se ve mně změnilo“

Na konci školního roku má smysl nepočítat jen kurzy, webináře a certifikáty.

Mnohem zajímavější jsou otázky:

  • Co letos dělám jinak než v září?
  • Kterou novou dovednost skutečně používám?
  • Co jsem zjistil/a o svých žácích?
  • Co jsem zjistil/a o sobě jako učiteli?
  • Které téma si chci přenést do dalšího roku?

Nemusíte plánovat celý rok

Stačí jednoduchá měsíční rutina

1. Co právě řeším?

Jedna aktuální profesní otázka.

2. Co je v programu?

Je tam něco, co s otázkou souvisí?

3. Co si vyberu?

Jedno setkání, záznam, nebo také nic.

4. Co si odnáším?

Jedna důležitá myšlenka.

5. Co vyzkouším?

Jeden konkrétní krok v praxi.

6. Co jsem zjistil/a?

Krátká reflexe po několika týdnech.

Nemusíte mít dokonale naplánovaný profesní rozvoj. Stačí se k němu pravidelně vracet.

Živě, nebo ze záznamu?

Obě možnosti mohou mít jinou hodnotu

Pokud máte možnost účastnit se programu živě, získáváte něco navíc: otázky, reakce lektora, diskusi a zkušenosti dalších účastníků.

Ne vždy ale čas dovolí být u všeho v konkrétním termínu.

Záznam může mít naopak výhodu, že:

  • si ho pustíte ve chvíli, kdy máte kapacitu,
  • můžete se k důležité části vrátit,
  • vyberete si jen to, co skutečně potřebujete,
  • a můžete téma studovat vlastním tempem.
Neřešte, která forma je „lepší“. Vyberte tu, která vám pomůže dané téma opravdu zpracovat.

Nenechte poznámky zmizet

Z každého vzdělávání si odneste jednu věc do praxe

Čím více vzdělávání absolvujeme, tím snadněji se naše poznámky mění v archiv zajímavých myšlenek.

Zkuste po každém setkání zachytit pouze tři věci:

  • Jedna myšlenka: Co mě nejvíc zaujalo?
  • Jeden krok: Co chci vyzkoušet?
  • Jedna otázka: Co potřebuji dál pozorovat nebo promýšlet?

Pokud používáte Pedagogický diář, může být právě tím místem, kde si jednotlivé vzdělávací zkušenosti propojujete s každodenním pracovním životem.

Některé věci má smysl sdílet

Vraťte vzdělávání do profesního rozhovoru

Nemusíte po každém setkání připravovat prezentaci pro celý kabinet.

Někdy stačí říct kolegovi:

„Včera jsem slyšel/a jednu zajímavou myšlenku. Jak to vlastně děláš ty?“

Tím se individuální vzdělávání může proměnit v malý profesní rozhovor a postupně i ve společné učení.

Více o této vrstvě najdete v článku Profesní komunita učitelů: proč se učíme lépe, když na to nejsme sami.

Čemu se vyhnout

Členství se nemusí „vytěžit“ množstvím absolvovaného obsahu

  • Nevytvářejte si povinnost účastnit se všeho.
  • Nehodnoťte využití členství podle počtu hodin sledování.
  • Nehromaděte záznamy jen proto, že „se mohou někdy hodit“.
  • Neotvírejte nové téma dřív, než potřebujete.
  • Nedělejte ze vzdělávání další zdroj profesního tlaku.

Dobře využité členství může někdy znamenat jedno opravdu relevantní setkání za měsíc. A někdy jedno za několik měsíců, které přišlo přesně ve chvíli, kdy jste ho potřebovali.

Pro školy

Stejný rytmus může fungovat i pro celý pedagogický tým

Školní zapojení

Společné priority + individuální profesní cesty

Vedení školy může během roku vybrat několik společných témat, která souvisí s prioritami školy, a pedagogové si zároveň mohou vybírat další obsah podle své role, zkušeností a individuálních potřeb.

Například:

  • na podzim společné téma k ŠVP,
  • v zimě práce s reflexí,
  • během roku individuální výběr programů,
  • a na poradách krátké sdílení toho, co si kdo přináší do praxe.

Tomuto využití budeme věnovat samostatný pilířový článek Inovativní sborovna pro školy.

Inovativní sborovna

Nemusíte si plánovat všechno dopředu

Hodnota dlouhodobého členství je právě v tom, že vzdělávání nemusí být jednorázově rozhodnuté na začátku roku.

Profesní podpora během roku

Vraťte se ve chvíli, kdy něco potřebujete

Podívejte se na aktuální program, vyberte si relevantní téma a využijte Inovativní sborovnu jako prostor, který se může měnit spolu s vaším školním rokem.

Prozkoumat Inovativní sborovnu →

Další články série

Jak z Inovativní sborovny vytěžit to podstatné

Vzdělávání, které se přizpůsobuje vašemu školnímu roku.

Nemusíte předem vědět, co budete potřebovat za několik měsíců. Stačí mít prostor, kam se můžete vracet podle toho, co právě přináší vaše pedagogická praxe.

Podívat se do Inovativní sborovny

Diskuze (0)

Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.

Pouze registrovaní uživatelé mohou vkládat příspěvky. Prosím přihlaste se nebo se registrujte.

Nevyplňujte toto pole: